Tělocvičná jednota Sokol byla v Bystřici pod Hostýnem založena roku 1892. Myšlenka výstavby vlastní sokolovny se objevila již v roce 1909, k její realizaci však došlo až po první světové válce, kdy se členská základna jednoty výrazně rozrostla. 

V roce 1921 byl zakoupen stavební pozemek na dnešním Schwaigrově náměstí a v lednu roku 1922 byla uspořádána úzká vyzvaná soutěž, v níž byli osloveni architekti Miloš Laml a Bohuslav Fuchs, rodák z nedalekých Všechovic. Fuchsovo rondokubistické pojetí zvítězilo a architekt vypracoval projekt rozsáhlého komplexu. 18. června 1922 byl položen základní kámen stavby. Již 28. října téhož roku byla sokolovna slavnostně otevřena, ačkoli z původního Fuchsova návrhu byla z finančních důvodů realizována pouze část – divadelní sál s balkonem a zázemím, který dočasně sloužil i k tělovýchovným aktivitám. 

Budova sokolovny má obdélný půdorys s převýšenou střední lodí, zastřešenou sedlovou střechou a shora prosvětlenou pásy oken. Hlavní průčelí zdůrazňují vstupy kryté zaoblenou stříškou a nápis SOKOL ve štítu. Charakteristickými znaky stavby jsou horizontální členění fasád, symetrie okenních os a kruhové i válcové motivy v exteriéru i interiéru, prvky typické pro rondokubismus. Sloh, jež se v prvních letech vzniku Československa měl stát národním slohem a dobře tak odpovídal reprezentativního charakteru sídla sokolského spolku. 

Původně plánovaná další část stavby, vlastní tělocvična, restaurace a hotel již nikdy dokončeny nebyly, přestože pro ně Bohuslav Fuchs vypracoval návrhy ještě v roce 1938, ale jejich realizaci zhatila druhá světová válka.

Budova stále slouží svému účelu jako tělocvična a restaurace, dosud je v ní dochována řada původních architektonických prvků, značně však chátrá a je poznamenána řadou nevhodných úprav a přístaveb v její těsné blízkosti. 

Lucie Valdhansová