V rámci formování moderních rekreačních aktivit po první světové válce stoupá na významu i fenomén chaty, městské obyvatelstvo si intenzivněji pořizuje letní domky, weekendové domy či tzv. weekendy. Rovněž i rodina Bohuslava Fuchse s oblibou chatařila, svůj první víkendový dům architekt navrhl a nechal postavit v roce 1930 v Rožné, v obci vzdálené přibližně 60 kilometrů severně od Brna. Lokalitu pro další rekreační chatu si Fuchs vybral o něco blíž k Brnu, nedaleko města Tišnov. Druhý víkendový dům se nacházel na místě vzdálenějším od venkovského osídlení, na mýtině při cestě mezi obcemi Dolní Loučky a Kuřimské Jestřabí.

Rekreační objekt byl postaven v roce 1935 a plně odpovídal nárokům společensky žijící čtyřčlenné rodině, hledající svůj „úprk z města“. Zasazení chaty na mýtinu v těsné blízkosti lesa, její horizontalita a použité materiály vhodně komponovali objekt do přírody. Neokázalost realizace je charakterizována použitím přírodních materiálů: částečně zapuštěné přízemí obsahující garáž bylo vyzděné lomovým kamenem, v patře bylo využito dřeva. Exteriérová barevnost se omezovala na přírodně tmavý dřevěný obklad, akcentován bílými okny a červenými okenicemi. Výrazná pultová střecha přesahovala půdorys přízemí a kryla na jih orientovanou verandu. Interiér navzdory skromným rozměrům poskytoval hostům tři ložnice, drobnou koupelnu a kuchyň se spíží. Jednotlivé místnosti byly napojeny na centrální obytný prostor s krbem, prosvětlený tříkřídlovým francouzským oknem propojující interiér s verandou.

Chatu Bohuslav Fuchs nazval „Nový svět“ a stala se intenzivní součástí rodinného života, kde trávili především víkendy. Kromě širšího příbuzenstva byli zváni i přátelé především z okruhů spolupracovníků a brněnských umělců. Od začátku „Nového světa“ byla vedena i kronika či návštěvní kniha hostů, do které rodina a návštěvníci přispívali psanými nebo kreslenými záznamy popisujícími zážitky z pobytu na chatě. Objekt sloužil rodině architekta po několik generací jako vítané útočiště poskytující místo střetávaní a oddychu. Její existenci nešťastně ukončil až neznámy zloděj, který způsobil vyhoření objektu.

Filip Kyrc