Název
Zotavovna Morava v Tatranské Lomnici
Datace
1930–1933: Realizace
1977–1979: Rekonstrukce / Revitalizace
Autorstvo
Bohuslav Fuchs, Kamil Fuchs
Kód
Fuchs16
Typ
Adresa
Tatranská Lomnica 42, 05960 Vysoké Tatry - Tatranská Lomnica, Slovensko
GPS
49.166954, 20.273776

Zotavovna Morava představuje jedno z děl moderní architektury, které v meziválečném období dotvořilo prostředí podhorských osad Vysokých Tater. Stala se tak součástí řady zdejších sanatorií, ozdravoven a rekreačních zařízení přibývajících na tomto území od 19. století. Jednotlivé stavby vznikaly primárně jako součást klimatických lázní určených pro léčbu tuberkulózy, která byla v tomto období poměrně rozšířeným onemocněním a vážným zdravotním i celospolečenským problémem. Kromě Zotavovny Morava postavili začátkem 30. let v nedalekém Dolním Smokovci podle návrhů moravského architekta Josefa Marka Šrobárův ústav pro léčbu tuberkulózy u dětských pacientů. Ve Vyšných Hágách zase ve stejném období začali pro dospělé stavět Léčebný ústav TBC od architektů Františka Libry a Jiřího Kana. Ústav dokončili až během válečných čtyřicátých let.

Zotavovna Morava nebyla koncipována jako léčebný dům, ale patří mezi rekreační zařízení určená k regeneraci sil pracujících. Postavila ji Moravská životní pojišťovna v severní části Tatranské Lomnice ve výšce přibližně 900 m n. m. podle plánů architekta Bohuslava Fuchse. Projekt vznikl na základě soutěže uskutečněné v roce 1930. Stavební dozor vykonával pracovník Fuchsova ateliéru, architekt Jiří Auermuller st. Budova je zasazena do svažitého terénu. Terasové úpravy rekreačních luk se nacházejí pod Zotavovnou a na východ od ní, kde měla být stavba časem rozšířena, čímž by se současně zvětšila kapacita jídelny.

Objekt má půdorys členěný do trojtraktu se třemi samostatnými a současně harmonicky do sebe zapadajícími částmi s různými funkcemi – společensko-provozní, komunikační a ubytovací. Architektura objektu koresponduje s vysokohorskou scenérií především ozubením lůžkového bloku. Nese prvky moderních sanatorií a hotelů zajišťujících hygienu pobytu rekreantů ve smyslu maximálního prosvětlení a provětrání pokojů i společenských prostor a možnosti odpočinku na léčivém horském vzduchu na terase. Společenská část budovy je nižší než čtyřpatrová lůžková se šikmo umístěnými pokoji orientovanými na slunnou jižní stranu s výhledem do údolí. Na druhém podlaží východního křídla se původně nacházel prostor tančírny. Před vstupem do ní instalovali snad dodnes zachovanou pamětní desku s datem 29. 6. 1933, kdy v Zotavovně přivítali první hosty. Společenskou část navrhl architekt prosvětlit pásovými okny bratislavské firmy Armina Krause.

Zotavovna prošla během své existence různými úpravami v několika etapách. K první úpravě došlo v letech 1957–1964. Podle Fuchsových projektů tehdy obnovili společenské prostory, vstupní halu s recepcí, kavárnu a jídelnu. V rámci obnovy došlo částečně i k funkční reorganizaci těchto prostor. Kromě toho doplnili interiérové vybavení novým nábytkem. Druhou úpravu Moravy datujeme do let 1977–1979, kdy jednotlivé pokoje doplnili koupelnami s toaletami. V letech 1988–1990 bylo po konzultaci s architektovým synem Kamilem Fuchsem rozhodnuto o rozšíření jídelny na úkor terasy. V téže etapě vyměnili i původní „Krausova“ pásová okna, což významně zasáhlo do autenticity tohoto architektonického díla. V současnosti probíhá komplexní obnova zotavovny. Vzhledem k tomu, že jde o národní kulturní památku, cílem obnovy je modernizace stavby při respektování zachovaných prvků a celkové přiblížení tohoto Fuchsova díla jeho dobovému výrazu.

Katarína Haberlandová

Literatura

  • Iloš Crhonek. Architekt Bohuslav Fuchs. Celoživotní dílo. Brno, Petrov, 1995, s. 64, 98–100.

  • Zdeněk Kudělka. Bohuslav Fuchs. Praha, NČSVU, 1966, s. 39, 87–88,128.

  • Zotavovňa Morava. Katarína Haberlandová. In: MORAVČÍKOVÁ, Henrieta. BOČKOVÁ. Monika. HABRLANDOVÁ Katarína. KRIŠTĚKOVÁ Laura. SMETANOVÁ Gabriela. SZALAY Peter. 101: Slovenská architektúra v registri DOCOMOMO =: 101: Slovak architecture in the DOCOMOMO register. Překlad David MCLEAN. Vydanie prvé. Bratislava, Čierne Diery, 2024, s. 234–239. ISBN 978-80-69103-00-9.

  • Matúš Dulla, Henrieta Moravčíková. Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava, Slovart, 2002, s. 512.

  • FOLTYN, Ladislav. Slovakische Architektur und die tschechische Avantgarde 1918 – 1939. Dresden, 1991, s. 236.

  • Jan Sedlák (ed.). Pocta Bohuslavu Fuchsovi: Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference v Brně, In: Pocta Bohuslavu Fuchsovi: Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference v Brně. Brno, 1995.

  • Ľubomír Mrňa. Zotavovňa Morava, In: Architektúra & urbanizmus. 1995, roč. 29, č. 1–2, s. 94–97.

  • Emanuel Hruška. Prof. Fuchs na Slovensku, In: Projekt. 1965, roč. VII, č. 7, s. 157.

  • Ernst Wiesner. Erholungsheim der Mähr. Landes – Lebenssicherungsanstalt in Tatra – Lomnitz, In: Forum. 1933, č. 3, s. 283.

Prameny

  • HABERLAND Denis. Hotel Morava – Tatranská Lomnica. Architektonicko-historický výskum, Pamiatkový úrad Bratislava. 2003.

00:00
00:00