František Stalmach se narodil 10. září 1903 do rodiny akademického malíře Josefa Stalmacha. Roku 1924 absolvoval Státní vyšší průmyslovou školu v Brně a téhož roku nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde do roku 1927 studoval architekturu u Josefa Gočára.

Jméno Františka Stalmacha je nerozlučně spjato s mimořádně činorodou projekční kanceláří Stalmach–Svoboda, v níž – jak je z názvu patrné – spolupracoval se svým přítelem a spolužákem z pražské AVU Janem Hanušem Svobodou. Společnou kariéru zahájili v roce 1929 a soustředili se takřka výhradně na návrhy administrativních bankovních budov, jež často měly i obytnou či kulturní funkci. Přestože projektovali také v Praze, gros jejich činnosti tvořily návrhy pro menší sídla v Čechách (na Moravě působili pouze ve Stalmachově rodné Moravské Ostravě).

Stalmach se Svobodou si zakládali na ryzích funkcionalistických formách s důrazem na racionální provozní řešení a přehlednou dispozici. Výtvarné hledisko jim však nebylo lhostejné, jak prozrazují četné stavební prvky a detaily často pocházející z rejstříku emocionálního funkcionalismu: symetrické řešení průčelí, zaoblená nároží, motivy arkýřů a průběžných teras a zejména ušlechtilé kamenné obklady fasád. Přestože v průběhu čtyřicátých let začali uplatňovat robustnější formy, vždy ve svých návrzích respektovali měřítko a urbanistickou strukturu okolní zástavby.

Podobně jako jeho souputník byl i František Stalmach členem Sdružení architektů a Asociace akademických architektů a se svým kolegou publikoval v dobových odborných revuích Stavitel, Architekt SIA a Architektura.

Po převratu v únoru 1948 Stalmach emigroval do Spolkové republiky Německo a na rozdíl od Svobody, který odtud zamířil do USA, se pak roku 1951 přesunul do Kanady. Působil zejména v Torontu – nejprve v projekční kanceláři Gore and Storie Consulting Engineers, později spolupracoval s Hermannem Wojtechem. I zde se účastnil odborné spolkové činnosti a byl členem Royal Architectural Institute of Canada. Pilně se účastnil aktivit krajanských hnutí a pro českou katolickou farnost v Kanadě, která vznikla na konci čtyřicátých let po příchodu většího počtu emigrantů z komunistického Československa, pro ni navrhl dva svatostánky – kostel sv. Antonína v Chathamu a kostel sv. Václava v Torontu (torontský kostel vznikl přestavbou opuštěného skladiště).

František Stalmach se architektuře věnoval i v pokročilém věku a projektoval až do první poloviny osmdesátých let. Zemřel v kanadském Hillsburgu 22. září 1985.

AŠ